Jak člověk pozná, že má krizi středního věku?
A kdy vlastně je ve středním věku?!
Čistě početně je to prej někdy mezi 45 a 65. Což mi teda přijde jako pěkná hovadina, když se u nás ženy průměrně dožívají 83 let. To jste pak v 60, ale i v 50 už dávno za půlkou, ne?
Já jsem před pár týdny započala svůj 40. rok na světě a ano, chápete to správně, neptám se tentokrát ani tak „pro kamarádku“ jako prostě pro sebe.
Vzpomínám si, jak jsem jako 12letá stála v předsíni před zrcadlem a snažila si představit, jak budu vypadat v roce 2021. To mi bude 35. Tyvl! Kdo asi budu? Kde budu?? Kolik budu mít dětí??? Dál moje uvažování nedosáhlo, protože už tenhle věk byl sci-fi.
Tehdy jsem netušila, v čem jsem dobrá, co mě baví, čím chci vlastně být… a nevim to pořád.
S čímž jsem teda nepočítala. Nějak jsem si myslela, že skoro ve 40 už tohle pořešený mít budu. Dilema nad prací, která s vývojem AI přestává dávat smysl a touhou být ženou v domácnosti, která se ale zrovna nenosí, jsem na svým vision boardu neměla. Pocit, že profesně furt začínám od nuly nebo kudrnatý vlasy taky ne (ty bych si tam ale bývala dala, protože paralelní vesmír CGM, který jsem nedávno objevila, je prostě zázrak).
Vlastně je to vtipný.
Dcera z úspěšné rodiny plné velkých jmen, chytrá, studovaná v zahraničí, taková ta, co jednou bude doktorka! Nebo novinářka! Nebo aspoň letuška (90. léta byly holt dobou velkých snů, naděje a konce historie. S tou letuškou jsi to nemohla tušit, babi). Dítě, který mohlo sjezdit a u toho rovnou i měnit svět, mluvit pěti jazykama, mít diplom z čehokoliv…
Je možná nakonec nejšťastnější za plotnou s rukama
a zástěrou od mouky.
Racionálně samozřejmě vím, že to nevadí. Racionálně vím, že je to skvělý a něčím vlastně dojemný a romantický. Emočně ale zažívám totální paniku. Protože co…
– feminismus a ženská emancipace?
– všechno to vzdělání?
– intelektuální a kreativní pnutí?
– životní odkaz?
A možná že nic.
Protože možná, že se péče o domov, muže a děti s ničím z toho nevylučuje.
Možná jde být svobodnou, úspěšnou, naplněnou
a pokrokovou ženou i v domácnosti.
Nevim. Řekneme si za rok.
Komentář