Hurááá, první díl ze série rozhovorů „Kecání bez vzdělání“ je tu!
Tentokrát se skvělou Marikou Paul, která kromě toho, že se stejně jako já snaží lidem pomoct hledat směr na cestě za vlastním štěstím třeba skrze svojí knížku „Tvoje vlastní pravda jako klíč ke štěstí„, je taky parádní živel!
Povídáme si třeba o tom…
- Co to je pravda a jak ji poznat
- Co to znamená žít opravdovej, autentickej život, o kterým teď všichni neustále mluví
- Jak se vymanit ze škatulek, do kterejch nás nacpali druzí a najít svojí vlastní pravdu
- Jak poznat, co a kdo jsem fakt JÁ
- Jakej rozdíl je mezi pravdou jdoucí z hlavy a tou jdoucí od srdce
- Jak ve všem tom zmatku neztratit sama sebe
Holky, moooc vám oběma děkuju za úžasný video! 🙂 Už na něj koukám po druhý a myslím, že ne naposled.. 😀 🙂 V plno věcech, o kterých povídáte se hrozně moc vidím… A to mi dodává pocit toho, že nejsem tak úplně divná, když se mi takový věci dějou… 🙂 A nejvíc ze všeho, si na vás právě cením té upřímnosti a (ne)dokonalosti! :-)) Ještě jednou díky a těším se na další videa! 🙂
Ahoj Gabrielo! Moc děkujeme a huráá, protože to je přesně to, v co jsem doufala, že by vám tohle povídání mohlo přinést!:-) Takže divnosti zdar!:-))
Ahoj Gabrielko, povedlo se mi dostat k tvému komentáři až teď ;). Každopádně děkujeme za tvou milou odpověď. Je super, že můžeme svým přístupem ukázat, že být upřímný a lidský je právě to, co všichni nejvíc potřebujeme :)))
Nádhera… To je tak pravdivý, to o čem si tady povídáte! 🙂 Všechno, co probíráte se mě dotýká a já prostě jen sedím a kývám hlavou. Je hrozně super vědět, že jsou lidi, kteří se po ,,pravdě“ pídí a nespokojí se jen s tím, o čem si myslej, že je jejich pravda… A taky, že otevírají oči druhým, kteří to za clonou všech možných přesvědčení, názorů, ani nevnímají. Výživné video pro každého. Hrozně moc si vážím toho, že sdílíte věci, v kterých se člověk může sám uvidět. A sám si mnoho věcí uvědomit. Já jsem si právě při sledování videa vybavila mnoho scén z vlastního života, ve kterých jsem přesvědčovala třeba svého partnera o své pravdě a cítila jsem hrozné rozčílení, že on to tak nevidí. Tolik zbytečné námahy snad už příště nahradím úlevným přijetím toho, že každý žijeme ve své vlastní pravdě a právě o těch svých pravdách je lepší nikoho nepřesvědčovat, ale žít v nich a inspirovat jimi. Děkuji 🙂 <3
Péťo, moc děkujeme! Za podporu, za to, že jsi koukala i za všechny krásný slova! Jsem strašně ráda, že tě to naše povídání oslovilo. Ono je podle mě to hledání pravdy a autenticity vlastně tak trochu celoživotní proces. A je úplně super, to, co popisuješ o tom přesvědčování partnera! Respektovat pozici a přesvědčení druhýho člověka je jedna z nejtěžších věcí, proto taky tak málo lidí umí opravdicky diskutovat!:-) Což se váže na jednu z nejtěžších otázek, kterou si pak člověk musí často položit… „O co mi vlastně jde? Jde mi o dobro toho člověka na druhý straně?“. A pravdivě si odpovědět, „Ne. Jde mi o uznání mýho ega. O to, baych prostě měla pravdu bez ohledu na to, za jakou cenu to bude.“ Většinou celkem dsrný zjištění.:-))