Taky toho chcete strašně moc stihnout, ale nevíte JAK to, kruciš udělat, když má den jenom 24 hodin?!
Taky vás zajímá milión věcí a vy se neumíte rozhodnout, která z nich má fakt smysl?
No tak super, pančto přesně o tom jsme si povídaly v dalším díle Kecání bez vzdělání s živoucí super ženou a mojí milou kamarádkou, Janou Poncarovou!
A tak jsme si povídaly třeba o tom…
- Jak si efektivně rozvrhnout čas, aby se z toho člověk nezbláznil
- Jak přeprat prokrastinaci
- Co jsou naše tajný fígle na lepší soustředění a produktivitu
- Jak se rozhodnout, do čeho má smysl investovat energii a co radši nechat být
- Co když mě baví a zajímá fakt 1000 věcí najednou? Znamená to, že jsem nestálá a tím pádem ztracená?
Janu najdete tady:
Energetická poradna se zaměřuje na individuální poradenství v oblasti energetiky a toho, jak co nejvíc ušetřit na elektřině a plynu
Časopis Sidonie je bezva online prostor plnej článků, povídek i třeba recenzí na filmy
Co jíme, aneb jak se najít dobře a přitom zdravě
Pěstuj zeleninu je blog pro všechny, co maj rádi vůni půdy a chtěj si zkusit pěstovat svoje
Karolí odkaz na tu audio nahrávku nefunguje 🙁
Pardóóón, už by to mělo být v pohodě!
Holky, vaše kecání bylo super! Děkuji za něj, hlavně za povídání o energii, kterou vkládáme do věcí a projektů a která nikdy není zbytečná. Díky za ujištění, že vše je v daném momentu to správné :))
Ahoj Péťo! Jo! Tohle zjištění bylo jedno z nejzásadnějších pro mojí osobní svobodu v mým životě!;-) A přesně tak, všechno je přesně tak, jak má být.
Jojo, už to funguje 😉 ale mezitím jsem zvládla podívat se na video nahrávku, což bylo ještě příjemnější 🙂 Osobně bych strašně ráda od vás (nebo jen tebe Karolí), co jste „na volný noze“, ještě slyšela jak je to s takovou tou přechodnou dobou kdy se rozhodnete dělat to co vás baví, ale živit vás to ještě nezvládá… Sama totiž cítím, že to co studuju (jako PhD, takže je to spíš práce) mě zas až tolik nebere a ráda bych dělala něco co mě samo od sebe zvedne z postele třeba i v 7, ale netroufnu si udělat tu velkou změnu, protože musím platit účty a nedokážu si představit, jak bych je zaplatila zvlášť v době kdy bych byla teprve na začátku. To je taky jeden z důvodů proč se těším na tvůj nový kurz, který vymýšlíš 🙂
Jinak mám ještě tip na aplikaci, která pomůže s vytvořením návyků a aspoň trochu v boji s prokrastinací, ale nejen jí – jmenuje se velmi skromně Fabulous (http://www.thefabulous.co/), ale je super. Používala jsem jí nějaký čas minulý rok a vytvořila si dobrý návyky v práci, ale pak jsem změnila telefon a data se mi nepřevedly :-/ (teď by už tam ale měla být možnost vytvoření profilu a snad tedy uložení dat a pokroku, který člověk udělal).
Na závěr ti chci jen Karolí poděkovat za to co děláš, všechny články, materiály a stránky, který píšeš a sdílíš. Jsi mi inspirací, že je možný dělat to co tě baví a najít toho svýho soul mate 🙂 Jednou se snad i odhodlám a zapíšu se do tvýho kurzu nebo si spíš nechám udělat tarotový výklad (popravdě se ale bojím co bych se dozvěděla, tak to trochu odkládám). Měj se bájo!
Ahoj Katko! Díky moc za tip na tu appku i za všechnu tvojí chválu a slova!<3
To je super otázka, to co píšeš a možná by to chtělo i samostatnej článek nebo povídání, to je fakt. Nicméně já si myslim, že jenom málo z nás má možnost (jako třeba já) pálit mosty a prostě hnedka skočit z jednoho do druhýho. Ony ty začátky fakt nebývají jednoduchý a chce to trpělivost. Většina lidí prostě začíná se svým podnikáním tak, že to nejdřív dělají po práci a prostě ve volných chvílích (proto je taky tak potřeba, aby tě to, co chceš dělat, fakt bavilo ;-), pak si třeba vezmou poloviční úvazek a až pak z práce odejdou. Většina ženských, u kterých já beru inspiraci v zahraničí nebo který maj nějakej hodně známej projekt, takhle začínaly!
Chodit do práce zatimco pracuješ na něčem svým může být paradoxně super motivátor, protože se chceš dřív osamostatnit.;-) Mezi tim je podle mě úplně zásadní číst knihy o tom, jak vlastně podnikání dělat a vést a prostě ten čas využít co to dá.
Další věc je ta, že často vlastně člověk třeba i ty podmínky k takovýmu skoku už má, jenom je nechce vidět. Např. pro mě ten přechod k vlastnímu podnikání znamenal všechno nechat, odjet do Austrálie a nechat se minimálně částečně živit Davidem. Do velký míry je to tak dodnes a do velký míry s tim pořád trochu bojuju, protože jsem měla a pořád trochu mám pocit, že takhle by to vlastně být nemělo. Že nechat se živit od svýho mužskýho je "špatně" a něco, za co by se měl člověk stydět. Takže říct si, "Jo, jdu do toho, prtž dělat to, co chci dělat, je pro mě důležitější než moje ješitný ego!" bylo fakt těžký. Člověk si ale musí ujasnit, jak moc něco fakt chce a taky jak moc je ochotnej pracovat s nějakýma svýma vnitřníma zásekama.
Ten kurz, co chystám, bude spíš o tom jak vůbec zjistit co člověka baví a naplňuje, na co má "dar" a jak se ho nebát rozvíjet a vnést do světa, ale tu podnikací stránku věci jsem se tam zatim nechystala dávat... Ale možná to teď zvážim!;-)
Tak snad jsem trochu odpověděla, Káťo?
P.s. výkladu se neni vůbec potřeba bát, ten jenom odráží co se v člověku a jeho životě odehrává tady a teď. Žádný věštění hrůznejch věcí do budoucna a nic takovýho!;-)
opět skvělý kecání 🙂 motivující a taky utvrzující, že to, co si myslim že jde, fakt jde! 😀 těším se na další 🙂