Dnešní Kecání zas jednou vůbec není bez vzdělání, protože mým hostem je Alžběta Protivanská, zkušená psycholožka a psychoterapeutka. Alžběta kromě terapie pořádá taky pravidelný meditační večery nebo sebepoznávací víkendy a mě hodně oslovila tím, jak se staví k tématu sexuality, genderu, jeho ukotvení, proměně a často následnýho zmatku, kterej z toho všeho pramení.
Pro mě je tohle velký téma dlouhodobě. Na jedný straně cítím (a s mateřstvím se to jen posílilo), že se chci ve svým životě opřít o nějaký „tradiční” struktury, který mi poskytnou bezpečný prostor ve světě, kde jsou věci a role jasně definovaný a já nemusím neustále našlapovat nějakým minovým polem. Na druhý straně jsem často frustrovaná a zneuznaná právě jako žena a matka a mám chuť bojovat… ani vlastně nevím s čím. Myslím, že tohle dilema má spousta z nás a proto…
S Alžbětou rozebíráme:
- Jak každý zjišťujeme, kým jsme právě jen díky polaritě
- Co se stane, když si ze svojí sexuality vytvoříme identitu za kterou potom bojujeme a jaký vliv na to mají sociální sítě
- Rozpor v roli paní rodinného krbu a seberealizované ženy, co tvoří tam ve vnějším světě
- Respekt k prožitku, který nejde kvantifikovat
- Jaký je rozdíl mezi rovnocenností jednotlivých pohlaví a rovnosti v nároku
- Proč možná nemá smysl za věci bojovat na celospolečenské úrovni ale jen na té vlastní, individuální a opravdu žité
A spoustu dalšího.
Já Alžbětu vnímám jako neskutečně silnou a přitom laskavou bytost. Její slova často tnou do živýho a přitom ho rovnou jakoby obejmou. Tak doufám, že dneska něco důležitýho obnaží a zároveň pohladí i vám.
Komentář