Kniha
Kamínky po kapsách
Útržky z deníku, snapshoty, pocity. Opravdový příběhy, co je najdeš tak nějak u cesty. O cizině, o stejskání, o vztazích, o věčným hledání a snaze dospět.
Scone s rozinkama a čaj o páté. S mlíkem samozřejmě. Pokoj velikosti vlakovýho kupé. Severní Anglie a to její zastřený nebe. Pak takový to klasický kafe z dineru v nevadský nicotě nebo Austrálie a tanečky vačic na furt ještě teplý kapotě. Prostě cizina. Ale v srdci stejně nejvíc Praha. Stejně jako mužský a ty doutnající krátery, co po sobě zanechaj, než jednou život začne konečně dávat trochu smysl.
Kamínky po kapsách jsou autentickými útržky z deníku jedný mileniálky, co furt tak trochu bloudí a hledá cestu domů. Otevřený úvahy o vztazích, hlubším smyslu, dospělosti a o snaze nalézt vlastní místo tam venku ve světě i uvnitř sebe sama.
Počet stran: 136
ISBN: 978-80-7650-203-1
Co na to čtenáři:
„Kamínky jsou jako skvělý šampaňský - přísaháte, že si dáte jen skleničku, ale nakonec vylemtáte celou lahev na posezení. Protože prostě musíte klutat dál. Protože musíte přijít na to, z který země je právě tenhle kamínek - přece tam musí být nějaký hint - protože musíte přijít na to, jak se tyhle kamínky nakonec pospojujou. Moje subjektivní pointa ke mně neprobublala na konci, ale uprostřed, v kapitole o vztazích. Ve vztazích nejen s chlapama, ale třeba i s tátou a kamarádama. Spojování i vymezování, ohmatávání hranic, kam až druhé pustíme a kde už nás to jejich hamťání tvrdejma podrážkama v našem srdci bolí. Knižní chuťovka pro stýskavé zimní večery.”
“63 knížek jsem letos přečetla. A tuhle bych zařadila mezi ty nej. To, že ji napsala má blízká duše Karolína, nemá na hodnocení žádný vliv. Ta knížka je prostě dobrá. Je to jako byste četli vzpominky na věci, které jste nezažili, ale přesto jsou vám blízké. Je to jako byste četli básně, u kterých jste nikdy nechápali, co jimi básník chtěl říct, a teď jim najednou rozumíte. Jsou to za sebe nádherně kladená slova a věty, z nichž nechcete žádné přeskočit, protože by přestaly hladit.”
„Tahle kniha je všechno, jen ne mainstream. Je v ní všechno to, co jste kdy zažili a četli, a zároveň ani jedno z toho. Je to zdánlivé vytahování různě barevných kamínků z kapes, ve zdánlivě neurčeném časoprostoru, a přitom jasně daných lokacích. Emoce z knihy k vám chodí jako vlny tepla a dobře známých libých vůní – z dětství, puberty, Prahy, Anglie… z vašeho dětství, z vaší puberty, z vaší Prahy, z vaší Anglie. Detaily jsou až dojemně nechutné, pálící, takové ty, co když je čtete, polknete na prázdno. Kamínky po kapsách jsou dušená mrkev i pečený kuře s rejží zároveň. Dojme vás a vy jste doma.“
„Právě jsem dočetla Kamínky a chtěla bych Ti poděkovat za dva moc fajn večery a super pokec s někým, komu překvapivě dobře rozumím, a kdo jakoby dobře rozumněl mně. Je to sarkastický a citlivý zároveň, dobře napsaný, až z toho mám po dlouhý době taky trošku psát.”
„Chvilinku mi trvalo se začíst, ale když už se stalo, musela jsem knížku dočíst na jeden zátah. Karolína je moje vrstevnice a v mnohém jsme si prošly podobnými zkušenostmi, zklamáními.. Tudíž i naše postřehy o životě kolem a v nás jsou dost podobné, akorát ona má dar přetavit je dokonale do slov. U knížky vám bude smutno i krásně, vzpomínky se vám budou vynořovat jedna po druhé.. Příjemné čtení, minimálně pro ženy našeho věku, já se ke knížce, obzvlášť k některým pasážím, ráda vrátím. Pro ten pěkný, nostalgický pocit na duši.”
„Kamínky jsou pro mě knížkou, co mě rozesměje, rozbrečí, rozněžní, obejme a ujistí mě, že v tom (ať už je to cokoliv) nejsem sama. Spoustukrát jsem se v ní našla. Nutila mě zamýšlet se, vžívat se, přehodnocovat. A kromě toho všeho má nádherný ilustrace, kulatý rohy a obálku hrozně příjemnou na dotek.”